Historie
Ze staré literatury plyne, že v Británii prakticky neustále zaměňovali
různé formy – hrubosrstého greyhounda (dnes již neexistujícího),
irského vlkodava a skotského jeleního psa. Důvod mohl být samozřejmě
v tom, že se tyto formy spolu navzájem křížily.
Předkové hrubosrstých chrtů, známých z Irska a Skotska, se dostali na
britské ostrovy z Evropy. Na evropské pevnině se svého času všude tam,
kde byla příležitost k jejich uplatnění, vyskytovali chrti vývojově
spříznění s chrty ze Středomoří, ovšem dobře přizpůsobeni
chladnějšímu podnebí. Tito psi se – spolu s různými etniky –
dostávali z evropské pevniny dále, na sever, do Skandinávie, ale i na
západ, na britské ostrovy, a to nejspíše s kmeny keltského původu,
(Manapiové, Scotiové, Autuniové a jiní) jež osídlily ostrovy poprvé
někdy ve 4. st. Př. n.l. Scotiové, předkové pozdějších obyvatel
Skotska, žili původně v Irsku. Původními obyvateli Skotska byli keltští
Piktové. Když Scotiové z Irska přicházeli do Skotska, bylo to
v 6.-9. stol., přivedli sebou i předky součastného skotského
jeleního psa.
Vždy, i v dobách své největší slávy, byl deerhound dosti vzácný.
Zvláštností obyvatel Skotska bylo přísné rozdělení společnosti na tzv.
Klany. Pouze vůdcům těchto klanů a jejich nejbližším příbuzným,
skotské šlechtě, bylo vyhrazeno právo vlastnit chrty a pořádat lovy.
K lovu navíc nebylo zapotřebí většího množství psů. Skotští jelení
psi lovívali zpravidla ve dvojicích, nikoli ve větších smečkách. Jistě
ani proto nebyl zájem, aby těchto psů přibývalo, odchovy měly jen krýt
přirozený úbytek. To se plemeni později málem vymstilo, když přišlo
o své pracovní uplatnění. Záhy se ocitlo na pokraji vyhubení a podařilo
se je zachránit jen díky velkému chovatelskému úsilí.
čerpáno: Chrti : I.Stuchlý – M. Císařovský
ZEMĚ PŮVODU: Velká Británie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 24.06.1987.
VYUŽITÍ: Dostihový pes, lovecký pes, společenský pes.
KLASIFIKACE F.C.I.: Skupina 10 chrti
Sekce 2 Hrubosrstí chrti.
Bez pracovních zkoušek.
CELKOVÝ VZHLED: Podobá se hrubosrstému greyhoundovi větších rozměrů a
se silnější stavbou kostry.
CHOVÁNÍ / TEMPERAMENT: Stavba těla vyvolává dojem jedinečné kombinace
rychlosti, síly a především vytrvalosti, která je nezbytná k uštvání
jelena; nicméně se stále zůstává zachována ušlechtilá důstojnost.
Laskavý a přátelský. Poslušný a učenlivý, protože je dychtivý
vyhovět. Povolný a vždy v dobré náladě, nikdy není podezřívavý,
agresivní, ani nervózní. Projevuje se s důstojným klidem.
HLAVA: Dlouhá.
LEBEČNÍ PARTIE: Mozkovna: Spíše plochá než kulatá, s velmi lehkým
vyvýšením nad očima. Nejširší mezi ušima, mírně se zužuje směrem
k očím. Mozkovna je pokryta dost dlouhou srstí, která je měkčí, než
ostatní osrstění. Stop: Žádný stop.
OBLIČEJOVÁ PARTIE: Nosní houba: Mírně orlí a černý. Tlama:
Výrazněji se zužuje směrem k nosu. U světleji zbarvených psů se dává
přednost černé tlamě. Pysky: Rovný. Zřetelný knír ze skoro hedvábné
srsti, dostatečná bradka. Čelisti / zuby: Čelisti silné, s dokonalým,
pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně
překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Oči: Tmavé.
Obecně tmavě hnědé nebo oříškově hnědé. Světlé oči jsou
nežádoucí. Oči jsou skoro kulaté a mají pokojný výraz, je-li pes
v klidu, ale když je vzrušen, má pronikavý, do dálky zaměřený pohled.
Víčka jsou černě lemována. Uši: Vysoko nasazené a v klidu složené
dozadu. Při vzrušení jsou pozdvižené nad hlavu, ale nepřestávají být
složené. V některých případech jsou zpola vzpřímené. Krajně
nežádoucí je ucho velké, tlusté, ploše na hlavě zavěšené či ucho
postavené. Ucho je porostlé měkkou lesklou srstí jako myší kožíšek;
čím kratší tím lepší; na uších nemá být dlouhá srst, ani třásně.
Uši černé nebo tmavě zbarvené.
KRK: Velmi silný, dobré délky, která bývá někdy poněkud zakryta
hřívou. Týlní hrbol výrazně vyčnívá v místě nasazení hlavy. Krk je
bez laloku.
TRUP: Trup a celková stavba těla je jako u greyhounda s většími
proporcemi a se silnějšími kostmi. Hřbet: Rovná horní linie je
nežádoucí. Bedra: Dobře klenutá, záď směrem k ocasu neklesá. Záď:
Spáditá, široká a plná síly. Hrudník: Hrudní koš spíše hluboký
nežli široký, ne příliš úzký ani plochý ze stran.
OCAS: Dlouhý, silný u kořene, zužující se a dosahující skoro až na
zem. V postoji spadá úplně rovně dolů anebo je lehce prohnutý. V pohybu
je nesen prohnutý, ale nikdy se nezvedá nad hřbetní linii. Dobře pokrytý
srstí; na horní straně silnou a drátovitou, na spodní straně delší,
tvorba lehkých třásní ke konci ocasu není na závadu. Zatočený nebo do
kruhu nesený ocas je nežádoucí.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: Přední běhy rovné, dobrých kostí a ploché. Plece:
Správně uložené, ne příliš navzájem vzdálené. Přetížené a strmé
lopatky jsou nežádoucí. Loket a předloktí: Žádoucí je
dobrá šířka.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Velká délka od kyčlí k hleznům. Kosti silné a
ploché. Kyčle: Široce od sebe posazené. Kolena: Dobře zaúhlená.
TLAPY: Kompaktní a dobře klenuté. Silné drápy.
CHODY / POHYB: Nenucený, aktivní a životný, s dlouhým záběrem.
OSRSTĚNÍ
SRST: Střapatá srst, ale ne příliš mnoho srsti. Vlnitá srst je
nepřijatelná. Správné osrstění je husté, těsně přiléhající,
střapaté; na omak se jeví srst drsná či kadeřavá. Na trupu, šíji a
končetinách je tvrdá a drátovitá srst dlouhá zhruba 7 cm (3 palce) až
10 cm (4 palce); na hlavě, hrudi a na břiše je mnohem jemnější. Na
vnitřní straně předních i zadních končetin vytváří srst lehké
třásně.
BARVA: Tmavě modrošedá, tmavší a světlejší šedá nebo žíhaná a
žlutá, pískově červená nebo červenohnědá s černou maskou a
s černýma ušima, končetinami a ocasem. Bílý znak na hrudi, bílé prsty a
malá bílá špička na ocase jsou povoleny, ale čím méně bílé, tím
lépe, aby pes se jevil jednobarevný. Bílé znaky na hlavě či bílý límec
jsou nepřípustné.
VELIKOST A HMOTNOST: Psi : Požadovaná minimální kohoutková výška je
76 cm (30").
Hmotnost cca 45,5 kg (100 liber).
Feny : Požadovaná minimální kohoutková výška je 71 cm (28").
Hmotnost cca 36,5 kg (80 liber).
VADY: Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako
vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni
závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa
Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují
fyzické abnormality nebo poruchy chování.